5 Uživatel

Každý operační systém je vystavěn pro potřeby uživatelů, tedy lidí, kteří vyžadují služby zpracování dat. Jejich komunikace se strojem je dnes především interaktivní. Člověk u obrazovky používá příkazy pro další činnost stroje na základě předchozích odpovědí. Člověk vede se strojem určitý rozhovor, jehož obsah odpovídá používané aplikaci a bázi dat, kterou stroj i člověk disponují. UNIX je zaměřen právě na takovou činnost počítačů. Podporuje interaktivní komunikaci uživatelů a používaných aplikací, a to několika najednou. K tomu, aby rozeznával účastníky a jimi vyžadované aplikace, které spolu souvisejí v určité relaci (sezení, session) uživatele a stroje, musí uživatele a jejich aktivity (procesy) evidovat a odlišovat. Chce-li člověk vstoupit do relace se strojem, pak musí prokázat svou identifikaci, a pokud je taková identifikace operačním systémem registrována a je oprávněná, relaci s člověkem otevírá. To je obecný přístup uživatele k výpočetnímu systému.

Uvedený způsob komunikace se strojem používá i programátor, který aplikace pro ostatní uživatele vytváří. Musí navíc znát prostředí práce uživatele, do kterého aplikaci programuje, kdy prostředí poskytované operačním systémem (pokud je aplikace dobře programovaná, uživatel nemusí prostředí operačního systému příliš znát, více mu slouží komfortní prostředí vlastní aplikace). Přestože programátor musí dobře znát rozhraní práce procesů v operačním systému, nemusí se zajímat o celkovou funkci a provoz operačního systému. Ve skutečnosti je neovlivní, stejně jako obyčejný uživatel.

Za účelem vlastního bezproblémového chodu operačního systému je ustanoven zvláštní uživatel s neomezenými právy přístupu k výpočetnímu systému. Jeho přístup je v UNIXu implementován prostřednictvím uživatele se jmennou identifikací root. Práce v rámci sezení takového uživatele umožňuje hluboké zásahy do chodu operačního systému. root má tedy vysoké pravomoci, ale také velkou zodpovědnost. Chybný příkaz totiž může paralyzovat práci ostatních uživatelů, programátorů nebo dalších uživatelů. Organizačně je obvykle ustanovena jedna osoba, která má oprávnění přístupu k takovému sezení; říkáme jí správce operačního systému. Přístup každého uživatele lze kontrolovat heslem, kterým se musí uživatel prokázat při požadavku navázání sezení. Znalost hesla uživatele root pak znamená neomezený přístup ke všem systémovým zdrojům.
 

5.1 Registrace uživatelů

Ve správě uživatele root jsou pro registraci uživatelů tabulky v obsahu souborů /etc/passwd a /etc/group. Klíčová je tabulka /etc/passwd, obsahuje jména uživatelů a jim přiřazené číselné hodnoty. Každý registrovaný uživatel má v souboru vyhrazen jeden řádek. Na řádku jsou atributy uživatele odděleny znakem :. Registrovat nového uživatele v systému (a umožnit mu tak vstup a práci v něm) znamená především připojit další řádek jeho evidence k tomuto souboru (třeba obyčejným textovým editorem). Obsah jednotlivých položek (tj. atributů uživatele) řádku souboru v příkladu ukazuje obr. 5.1.
 
Obr. 5.1  Atributy uživatele v /etc/passwd a /etc/group

V tabulkách obou souborů na obrázku jsou uvedeny všechny atributy, které potřebuje operační systém ...